Rosela žlutohlavá

Rosela žlutohlavá

Platycercus adscitus

Samec: má bílou hlavu se žlutým přelivem. Lícní skvrny v dolní partii fialově modré, nahoře bílé, péra na plášti, zádech a křídlech černá se špinavě žlutým lemováním, u některých ptáků s modrým nádechem. Horní část prsou je žlutá s
18roselanádechem modré, nahoře bílé. Dolní část prsou a břicho jsou modré, okolí řitního otvoru a spodní krovky ocasní červené, kostřec a vrchní krovky ocasní špinavě žluté, vnější střední křídelní krovky černé, někdy promísené se žlutou a modrou. Spodní krovky křídelní, ohbí křídla, letky loketní a vnější letky ruční modré. Střední ocasní péra se silným odstínem do modra, krajní péra jsou zdobena bíle. Zobák je rohový, duhovka tmavě hnědá, nohy šedé.

Samice: je zbarvena stejně, kresbu na hlavě nemá tak výraznou a intenzivní. Příčný světlý pásek na spodní straně křídla je výrazný. Zobák má slabší.
Mláďata: jsou ve všech barvách matnější. Na hlavě mají několik červenohnědých nebo šedých peříček. Ty se ve 12 – 15 měsících ztratí. Příčný světlý proužek na spodní straně křídel je výrazný. Mladí samečci mají mohutnější hlavy a širší zobáky.
Chov: je to druh velmi oblíbený a poměrně často chovaný. Ptáci delší dobu aklimatizovaní jsou tvrdí a vytrvalí. Populaci chovanou v zajetí ve více generacích je možné přezimovat ve venkovních voliérách bez přitápění. Pak je otužilá jako rozela pestrá a bez obtíží snáší teploty i – 20 stupňů Celsia. Mokré a sychravé počasí snáší obtížněji než zimu. Ptáci pohlavně dospívají v 10 – 12 měsících. Současná populace už není tak citlivá na rušení. Jsou běžně odchovávány i v sousedství ostatních druhů papoušků. Bylo ověřeno, že se dobře snáší s andulkou a korelou. Podle Zídka dobře hnízdí i s papouškem zpěvavým a papoušky rodu Agapornis. Jiní ovšem smíšený chov nedoporučují. Chováme je ve vnitřních nebo venkovních voliérách, nejlépe celoročních. Odchov byl docílen i v malé voliéře s rozměry 150 x 70 x 180 cm. Ptáci obvykle hnízdí brzy na jaře. Za nejvhodnější hnízdní budky považujeme přírodní duté kmeny různých velikostí s vletovým otvorem 7 – 8 cm. Výstelku obvykle tvoří dřevěné piliny smíchané s rašelinou, některé samice ovšem hnízdí raději na dně budky, proto se doporučuje vyhloubit i hnízdní důlek. Snůška je 3 – 5 vajíček, někdy i 7. Inkubace trvá 22 – 24 dní. Sedí jen samička. Výjimečně hnízdí 2x ročně. Jsou velmi citliví na rušení při kontrole hnízda, proto se doporučuje kontrola snůšky v době, kdy samice opustila budku.
Krmení: berou slunečnici, proso, loupaný oves, semenec, lesknici, pšenici, kukuřici. Také máčená, nedozrálá a naklíčená semena a zrniny, dále vaječný žír, zelené krmivo, ovoce, zeleninu, piškoty, živočišnou potravu apod. Rádi mají čerstvé i sušené jeřabiny.

Napsát komentář

„Žití, to je největší umění na světě, neboť většina lidí pouze existuje.“ Oscar Wilde